1984

„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“

Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak…? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru.

GEORGE ORWELL
Osudy nejoblíbenějšího levicového spisovatele přívrženců pravice dokládají heslo, že doma není nikdo prorokem, jakkoli nahlédl budoucnost s jasnozřivostí všech nepohodlných. Sociální cítění britského autora – vlastním jménem Erica Arthura Blaira – kontrastovalo se vzděláním na elitním Etonu, kam ho z rodného koloniálního Bengálska vyslal otec, a zrálo v profesi reportéra a esejisty. Při psaní knihy Na dně v Paříži a Londýně (1933) na vlastní kůži poznal nouzi i šidítka nejchudších spoluobčanů. V satirách Bože chraň aspidistru(1936) či Nadechnout se (1939) zase karikoval stereotypy středních vrstev. Po vydání reportáže Cesta k Wigan Pier (1937) z hornického severu Anglie už nebylo pochyb o tom, že proti pokrytectví na obou stranách barikády stanul neúplatný „demokratický socialista“. Papalášské levičáky si ještě víc znepřátelil knihou o španělské občanské válce Hold Katalánsku (1938), ve které odhalil bojovou nezpůsobilost komunistů, schopných omílat leda fráze z Moskvy. Jeho dílo vrcholí alegorií Farma zvířat (1945), zachycující přechod bolševiků od leninismu ke stalinismu, a antiutopií 1984. V ní si Orwell roku 1948 představil poměry, jaké v Londýně zavládnou, až si koncové číslice letopočtu prohodí místa. Nedlouho nato podlehl tuberkulóze.

DAVID NOVOTNÝ
Po vystudování Pražské konzervatoře získal první herecké angažmá v Jihočeském divadle. V letech 1998–2016 byl členem souboru Dejvického divadla – za titulní postavu z Kaurismäkiho Muže bez minulosti obdržel Cenu Alfréda Radoka 2010 – a nyní svůj široký výrazový rejstřík uplatňuje na volné noze. Jeden z nejobsazovanějších herců střední generace se blýskl v hlavních mužských rolích ve filmech O rodičích a dětech, Non Plus Ultras, Hodinový manžel, Miss Hanoi a Případ mrtvého nebožtíka. Diváci ho znají rovněž ze snímků Tmavomodrý svět, Karamazovi, Křídla Vánoc, Díra u Hanušovic, Hastrman, Vlastníci nebo z trilogie Zahradnictví. Vystupuje mj. v seriálech Hořící keř, České století, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Bohéma, Rédl, Kosmo a Zrádci. Soustavně se věnuje dabingu.

ZBYŠEK HORÁK
Přední český dabér a dabingový režisér začínal roku 1985 jako hlasatel Československého rozhlasu, kam se po profesním kolečku v soukromých médiích na přelomu tisíciletí opět vrátil. Svůj sytý bas propůjčil stovkám postav ze zahraničních filmů i seriálů (mj. Darthu Vaderovi ze Star Wars) a promlouvá také z TV dokumentů (Toulavá kamera). Od roku 2002 daboval Jeremyho Clarksona, cynického protagonistu motoshow Top Gear. V cyklu TV Nova Tenkrát na východě se ujal hlasového partu totalitního moderátora. V nahrávce Orwellovy antiutopie hovoří jako myslitel Goldstein a závěrem jako odborník na oceánský neolekt.

Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2021. Všechna práva vyhrazena.

Audiokniha 1984 - literární klasika George Orwella v podání Davida Novotného a Zbyška Horáka.