Série C-L

Velká vlaková loupež a smrt mladé dívky. Souvislosti odhaluje major Kalaš.

Legendární detektivka mistra oboru Eduarda Fikera. Major Kalaš se svým fámulem Karlíčkem vyšetřují výbuch vlaku, převážejícího velké množství peněz. Podezření na nešťastnou náhodu bere brzy za své a vše směřuje k variantě přepadení. Ale jak se pachatel dostal do zavřeného vagonu hlídaného policejní eskortou? Nedaleko místa činu je navíc nalezena mrtvá dívka. Mají tyto případy souvislost?

Kniha byla v roce 1970 zfilmována režisérem Josefem Machem pod názvem Na kolejích čeká vrah. S Jiřím Sovákem, Jaroslavem Hanzlíkem a Radkem Brzobohatým v hlavních rolích.

Zápletka ve stylu tzv. záhady zamčeného pokoje se v dějinách světové detektivky objevuje v nesčetných variacích od jejich počátků až do současnosti – nikoli náhodou ji nedávnou použil i Stieg Larsson v Miléniu. Vždy jde o problém ohraničeného prostoru (místnosti, domu, vozu, ostrova), kde došlo ke zločinu, ačkoliv k němu vzhledem k zevnitř zajištěným dveřím, kamenným stěnám, vodním příkopům a jiným neprostupným překážkám prostě dojít nemohlo.
Zdá se, jako by v záhadě zamčeného pokoje, zdánlivě vylučující každé logické řešení, byla obsažena kvintesence toho, co detektivku dělá detektivkou: proto také si na tomto „oříšku“, jak říká Josef Škvorecký, již od Poeových Vražd v Márniční ulici „brousí zuby všichni Velcí detektivové“. Mezi nimi také kapitán Kalaš a jeho pomocník Karlíček v románu Eduarda Fikera Série C–L, představujícím kvalitativní vrchol závěrečné fáze autorovy tvorby i třídílné detektivní série s postavami důstojníka z velitelství Státní bezpečnosti a jeho upovídaného, nápaditého a neúnavného fámula z kriminálky.
Je pozoruhodné, že to bylo až po dvaceti, pětadvaceti letech intenzivní práce na krvavé líše kriminální četby, kdy Eduard Fiker napsal svoji první záhadu zamčeného pokoje par excellence. Tradiční zápletkové schéma je ve Fikerově románu osvěženo (v dějinách žánru rozhodně ne poprvé) „rozhýbáním“ místa činu.
Záhada zamčeného pokoje se zde modifikuje v záhadu zevnitř i zvenčí střeženého, stálou rychlostí 70 km/h jedoucího, zamřížovaného poštovního vagonu spěšného vlaku 2316, který byl 27. 6. 1951 po půl čtvrté na kilometru 297,3 železniční trati Praha – Bratislava rozmetán na prvočinitele výbuchem pekelného stroje.
Pavel Janáček

EDUARD FIKER (1902 – 1961)
Spisovatel, překladatel, scénárista a zakladatel české detektivky Eduard Fiker studoval strojní a elektrotechnické inženýrství, jazyky a hudbu (působil např. v orchestru Velké operety a divadla Rokoko), v letech 1938 – 1944 byl šéfredaktorem časopisu Rozruch, přispíval např. do Mladé Fronty, později pracoval jako scénárista státního filmu a spisovatel na volné noze. Jeho žena Aloisie roz. Inemannová byla operetní subretou.
Napsal více než osmdesát titulů a kromě detektivek byl i autorem rozhlasových her, dobrodružných i humoristických knih, divadelních her a sci-fi románů.
Některá svá díla umísťoval do angloamerického prostředí, k čemuž ho vedla snaha nezklamat čtenáře nevěrohodnými reáliemi a také jeho vzor Edgar Walace.
Společně s Karlem Čapkem a Emilem Vachkem se stal zakladatelem české detektivní školy, na kterou dodnes navazuje celá řada autorů.
Asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury (AIEP) uděluje od r. 2002 Cenu Eduarda Fikera za nejlepší rukopis původní detektivky.
Natočeno v květnu 2015 ve studiu Ateliér.

Série C-L - audiokniha obsahuje legendární českou detektivku, jejímž autorem je Eduard Fiker. Čte Martin Zahálka.