Metodické aktuality Svazu účetních 5/2024

Pro uplatňování DPH u přeshraničních služeb je nejdůležitější správná identifikace místa plnění dané služby a tím i určení státu, v němž má být přiznána daň. V návaznosti na to je nezbytné určit osobu, které vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň, to znamená, zda DPH přizná ve svém daňovém přiznání poskytovatel nebo příjemce služby. Je-li místo plnění mimo tuzemsko, úprava této povinnosti vyplývá z příslušného daňového zákona jiného státu a zejména u přeshraničních služeb, u nichž se místo plnění stanoví podle zvláštních pravidel, se úprava obsažená v legislativě jednotlivých členských států může lišit.

U pravidel ohledně určení místa plnění platí zásada, že pokud se na danou službu nevztahuje některé ze stanovených zvláštních pravidel, postupuje se při stanovení místa plnění podle základních pravidel – ta jsou dvě: pro osoby povinné k dani a pro osoby nepovinné k dani. Uplatňování zvláštních pravidel pak lze v zásadě rozdělit do dvou skupin – buď se jedná o výjimku pro konkrétní typ služby bez ohledu na statut jejího příjemce, anebo o výjimku u konkrétního typu služby omezenou na služby poskytované osobám nepovinným k dani. Kromě toho u některých služeb poskytovaných z/do třetích zemí se místo plnění stanoví podle místa jejich skutečného užití nebo spotřeby.

Květnové číslo MA shrnuje aktuálně platná pravidla a na konkrétních příkladech vysvětluje, jak správně postupovat a na které aspekty si dát pozor, včetně vykazování služeb v kontrolním a souhrnném hlášení.