Kde máš bráchu, Metude?

Cyril s Metodějem mají nejen u nás spoustu soch. Číst o sochách se strnulým výrazem ve tváři však velká zábava není.

Soluňští bratři proto udělali v této knize úkrok stranou a jsou z nich normální lidé s přednostmi i drobnými nedostatky. Přitom se nijak nerozcházejí s tím, co o nich pro nás zanechala historie. V knize s bratry drží krok Soběbor řečený Soběk.

Umí dělat píšťalky a taky na ně dovede nádherně hrát. A hlavně umí být, podobně jako Forrest Gump nebo stoletý stařík, co vyskočil z okna, ve správnou chvíli na správném místě, a tak občas popostrčí chod dějin.

LADISLAV DOLNÍK
Vladislav Dolník (nar. 1952) chodil do školy dost dlouho na to, aby mu nikdo nemohl říkat lžidoktor. Kus svého života věnoval věcem, které normálním lidem neříkají vůbec nic, a hrstce zasvěcenců jen o málo víc než samotný název. Historie ho zajímala vždycky, nikdy ji však soustavně nestudoval. V mládí závodně šermoval šavli, teď veteránský kord. Amatérsky hrával divadlo a napsal divadelní hru Vlak v 11.26 (premiéra 1981, divadlo Cylindr), kterou tehdejší úřední schvalovatelé (nejmenovat, prosím!) označili za protisocialistickou. Napsal také knihy Nevykládej mi pohádky! (2022), Vítej u nás, Metude! (2023) a Kde máš bráchu, Metude? (2025). Pobývá střídavě v v Brně a Kalifornii.

Režie: Jitka Škápíková / Hudba: Michela Nerudová / Zvuk: Karolína Škápíková