A pak listy zašeptaly...

„Papír má zvláštní vlastnost. Mlčí, dokud se ho někdo nedotkne. A pak se k mlčení už nevrátí.“

Rok 1938. Honza prchá z rodného pohraničí do Prahy. Útočiště hledá v domě na nábřeží, kde jako dítě trávil prázdniny. Doufá, že právě tady najde nový začátek. Že slova ještě mohou měnit svět. Místo klidu ho však čeká život, v němž každá volba něco stojí.

Když pozná Evu, uvěří, že i v době, která bere lidem budoucnost, může existovat láska. Za zdmi starého domu vznikají přátelství, rodí se odvaha a mizí lidé, kteří už se nikdy nevrátí. A hluboko pod jeho základy čeká tajemství.

Ne všechno, co válka pohřbila, mělo zůstat zapomenuto.

O více než půl století později se Honza vrací na místo, kde se jeho osud navždy změnil. Tentokrát ne proto, aby vzpomínal. Vrací se proto, že některé otázky dokáže zodpovědět až čas.

Existují příběhy, které spí celé roky. A pak listy zašeptají.