Hojivý proces při traumatu u dětí

„Klidné, nijak se neprojevující dítě je v pořádku.“

„Plačící a vztekající se dítě je rozhodně potřeba usměrnit.“

Známá americká vývojová psycholožka a zakladatelka sys­tému vědomého rodičovství Aletha Solterová se v této příruč­ce snaží vysvětlit podstatu podobných výchovných přesvěd­čení, vyvrátit je a nahradit účinnějším přístupem.

Publikace nabízí stručné seznámení s metodou vědomého rodičovství a postupy pro spontánní vyhojení z větších i men­ších traumat. Zabývá se neurobiologickými aspekty dětského traumatu, jako je nadměrné nabuzení či disociace, a souvis­lostí traumatu se vzpomínkami a posttraumatickými reakce­mi. Uvádí základní principy toho, jak se následků traumatu šetrně zbavit vytvořením prostoru pro ventilaci prudkých emocí a zajištěním prožitku bezpečí a přijetí, i příklady nápa­ditých her podporujících opětné šetrné prožití traumatu, čas­to s využitím humoru a smíchu. Rovněž upozorňuje na chybné interpretace pokusů dítěte zpracovat následky traumatu bě­hem hry. Je tu popsáno například trauma z návštěvy u zu­baře, z rozvodu rodičů, z operace, ze zneužívání, z návštěvy na pohotovosti i z prožitku přírodní katastrofy.

Každá praktická kapitola je uzavřena přehlednou tabulkou vhodných postupů a poukazem na možné chybné interpre­tace reakcí dítěte.