Syn Anarchie

Motorkářských klubů je ve městě několik, stejně jako motorkářských barů, ale my jsme něčím originální. Sjíždí se k nám celé okolí a já to tady miluju. Svou práci barmanky, všechny naše pravidelné štamgasty, co sem chodí, i charakteristický pach baru, tu nezaměnitelnou směsici rozlitého alkoholu, cigaretového kouře a kůže.

Je to můj domov, moje rodina… už od patnácti, kdy jsem jako zbloudilé kotě na tenhle pajzl náhodou narazila. Co na tom, že jsou to gangsteři a většina lidí se jich bojí, já je mám ráda s jejich dobrými i špatnými stránkami. A víc než kdo jiný je mou rodinou Jimmy, je jako můj starší brácha, který mě vzal pod svá křídla.

Noční život je moje teritorium, South Bend je moje teritorium… Tedy bylo, dokud se neobjevili Synové anarchie. Pak totiž všechno začalo patřit jim.

A já chtěla patřit viceprezidentovi jejich klubu...