Sestry

Osobní výpovědi šesti řeholnic, které vstoupily do řádu v různých dobách a za různých okolností

Obsah:
1. Sestry 1 – Monika, sestra těšitelka, čte Marie Durnová
2. Sestry 2 – Barnadetta, sestra boromejka, čte Zdena Herfotová
3. Sestry 3 – Kristina, sestra vincentka, čte Ivana Plíhalová
4. Sestry 4 – Lucie, milosrdná sestra františkánka, čte Olga Zimmermannová-Kaštická
5. Sestry 5 – Vilma, sestra boromejka, čte Kateřina Jebavá
6. Sestry 6 – Vincenta, sestra dominikánka, čte Natálie Tichánková

Úvody čte Jan Faltýnek

Dramaturgie Eva Lenartová
Hudba Arvo Pärt
Režie Tomáš Soldán

Jsou tady již po staletí, v dějinách mnohokrát prokázaly velkou kuráž, stojí na nejnižším žebříčku církevní hierarchie, ale často vykonávají nejtěžší práci. Pečují o nemocné, pracují v nápravných zařízeních, sociálních službách a ve školách, pomáhají lidem na misiích, můžeme je označit za zakladatelky hospicové péče. Starají se o druhé bez ohledu na jejich víru, bohatství nebo jakoukoliv jinou příslušnost. To, co někdo chápe jako svázanost, může jinému přinášet svobodu. Snad i z toho důvodu v dávné minulosti přicházely do řádu, aby získaly i vzdělání a nebyly jen hospodyněmi. Svou jinakost nikomu nenutí, nesou ji směle. Dneska jich u nás můžeme potkat už jen kolem tisíce. Často jsou vázány mlčenlivostí. Žijí v ústraní. Málokdo nějakou osobně zná, vzbuzují v nás respekt a snad i strach.

Jaké je to nemít muže a dítě? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? Odkud rostou kořeny západní vzdělanosti a tradice? Lze zpřetrhat neblahé dědictví komunismu? Je možné vnitřní svobodu svázat a uzavřít do cely? Mají z něčeho strach? Je důležitější krása, nebo služba? Lze porozumět bez naslouchání? Co si myslí o společnosti včera, dnes a zítra? A jedí o půlnoci čokoládu? Báli byste se zeptat?

Autorizované rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester sledují každodenní život těchto žen v dobách komunistického Československa i v současnosti a přinášejí autentický vhled do jejich tichých, avšak výjimečných osudů.

Kamila Hladká (* 1981), absolventka doktorského studia Česká literatura na Univerzitě Palackého v Olomouci, literární dokumentaristka, knižní editorka, milovnice života a autorka knih Hornické vdovy (2019) a Sestry (2021). Za svou práci byla nominována na cenu Magnesia Litera a na Cenu za nejlepší dokumentární knihu Ji.hlava, obdržela Pamětní list rady města Karviné za mimořádný umělecký počin.
její dílo bylo adaptováno pro rozhlas jako četba na pokračování a získalo také svou divadelní podobu (Divadlo Jonáša Záborského Prešov, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava).
V roce 2022–2023 se fotografie z knihy Sestry dostaly k veřejnosti i prostřednictvím stejnojmenné putovní výstavy Jana Cágy.

Premiéru odvysílal Český rozhlas Plus v roce 2022.