Účetnictví 5/2026

Akruální princip v účetnictví vyžaduje, aby náklady a výnosy byly zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisejí, bez ohledu na období peněžního toku. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou rezervy, časové rozlišení a dohadné položky. Jedná se o důležité nástroje, které zajišťují , aby účetní závěrka co možná nejvěrněji zobrazovala finanční situaci účetní jednotky, a jsou klíčové pro správné vykazování výsledku hospodaření. Rezervám jsme se podrobně věnovali v letošním druhém čísle časopisu Účetnictví. V květnovém čísle jsme se zaměřili na dvě zbývající oblasti – časové rozlišení a dohadné položky, a to jak z pohledu správného účtování, tak vykazování. Daná problematika má i významné daňové dopady z pohledu stanovení základu daně z příjmů. I proto je třeba vycházet nejen z platné právní úpravy, ale také z existující soudní judikatury, která pomáhá tuto problematiku lépe vykládat a aplikovat v praxi. Na podkladě vybraných rozsudků Nejvyššího správního soudu si vysvětlíme, za jakých podmínek je možné tyto účetní nástroje použít a jaké důsledky může mít jejich nesprávné zachycení z účetního i daňového hlediska.

Květnové číslo nabízí řadu zajímavých informací i z dalších oblastí. Ty se týkají např. evidence skutečných majitelů, důvodů jejího znepřístupnění veřejnosti, tzv. dálkového přístupu privilegovaných subjektů či připravované novely zákona o evidenci skutečných majitelů, anebo problematiky rozdílů v odměňování mužů a žen a novelizace pracovněprávních předpisů ve vazbě na novou evropskou směrnici o transparentnosti v odměňování.