Listy 4/2025

Vybíráme pro vás z Listů 4/2025. Objevte Listy, tradici kvalitního psaní o společnosti, politice a kultuře.

Čtěte Listy, je to zdravé — www.listy.cz

———

SVĚT V POHYBU

→ Z domova

Stárneme, nerušit. Předvolební bilanční období ukazuje, že se stejný problém snažíme vyřešit pořád stejně – a nefunkčně. Není to škoda? Ptají se Heda Čepelová a Miroslav Jašurek. Stejná otázka napadá leckoho i při pohledu na českou levici a nedala spát ani Lukáši Jelínkovi. Instituce a pravidla musí zvítězit nad lží a nenávistí, píše Jaroslav Bican v nadpisu svého článku připomínajícího 80. narozeniny dlouholetého šéfredaktora Listů Václava Žáka.

→ Mosty

Kam vede politická cesta bez strašení? Z Rakouska podává zprávu Martin Burian. Vzkazy často píšeme z Česka na Slovensko. Juraj Buzalka tentokrát naopak adresuje předvolební dopis ze Slovenska do Česka. Tento rok jsme všichni sledovali volbu nového papeže. Událost, jež postavila katolickou církev do středu dění, zároveň odhalila její slábnoucí roli v sousedním Polsku. Popisuje ji Cezary Paprzycki.

Někdy nemusíme na daleké cesty, abychom toho hodně poznali. Na 3 krajiny stačí i 15 kilometrů, ukazují v další reportáži ze Zeleného pásu Veronika Hofingerová a Jan Šícha. Jindy ale musíme naopak na cestu dalekou, abychom něco – či někoho – objevili. Za slovenským „králem králů“ se s Pavolem Ičem vydáme až na Madagaskar.

→ Ze světa

Po velkých krizích přicházejí iluze, že už se nemohou nikdy opakovat. Jedna taková se zase hroutí na Ukrajině a píše o ní Jan Rychlík. Krizi zaznamenáváme i v souvislosti se sociální demokracií – a nejen v Česku. Jak má politická levice vykládat dnešní svět, navrhuje Dominic Afscharian.

Jsou výročí, jež si připomínáme s radostí. Jak ale připomínat 40 let vzniku schengenského prostoru v době, kdy země bezstarostně zavádějí kontroly na vnitřních hranicích? ptá se Michela Ceccurolli. A to je jen jeden z problémů, kterým současná Evropa čelí. Její destrukce přitom často probíhá postupně a skrytě, popisuje Jan Zielonka.

Až nečekaně viditelná je naopak příčina rozšiřujících se problémů s duševním i fyzickým zdravím, sociální izolací a vyšší kriminality: Všechny tyto problémy prokazatelně zhoršuje společenská nerovnost, dokazuje Kate Pickett. Je řešením problémů prodloužení pracovní doby, jak se o něj snaží v Německu? Mýtus o líném dělníkovi rozebírá Susan Javad.

→ Archiv

Po porážce Francie v červnu 1940 zavládlo ve velení Československé armády přesvědčení, že kontinentální Evropa ztratila svůj význam jako základna pro protinacistický odboj. Tento názor ale nesdílela československo-francouzská odbojová síť Rossi. Po jejích stopách vás vezme Jaroslav Bouček.

KULTURA

→ Theatrum mundi

Při pohledu na dějiny to vypadá, že se výtvarnému umění projevovali jen muži. Ve skutečnosti se ale umělecky projevovaly i ženy, jen to musely dělat výhradně soukromě. Jejich jména připomíná Alena Zemančíková. A umělecky se projevují i regionální divadla. O tom, že umí nabízet i náročný a kvalitní repertoár, přesvědčil třetí ročník Šaldovy šňůry libereckého divadla F. X. Šaldy.

Můžeme zprostředkovat pohled na svět marginalizovaných lidí? Zprostředkovat audiem zkušenost lidí bez domova? Na unikátní projekt upozorňuje Andrea Hanáčková. Jak sdílet s někým svou zkušenost hledalo i stovky poškozených obětí obřího skandálu Britské pošty. Nakonec se jim to povedlo. Proč si na základě jejich příběhu musíme vážně promluvit o České poště? Autorskou premiéru zažívá Daniel Ort.

→ Próza a poezie

Do města Grotte není blízko odnikud. O to cennější je, když vás do něj ve své povídce zavede Daniela Vodáčková. Báseň významné americké básnířky a překladatelky Rosanny Warennové představuje Klára Machů.

→ Fotografie

33 let poté. Jan Šebek fotografuje na svých cestách, a jedna z nich ho zavedla do Černobylu. Tam zavítal v roce 2018 a sérii fotek z místa představujeme v nových Listech.

→ Literatura

Bída světa, lež románu a dluh vypravěčů. Náš pravidelný fejetonista Václav Jamek pronesl projev na konferenci ke 100. výročí českého/československého PEN klubu. A stálo to za to. Stejně tak stojí za to podívat do díla Karla Půlpána. Jeho tvorba je totiž cestou, jak pochopit vztah českých národních socialistů vůči kapitalismu i postavení člověka v něm, ukazuje Ondřej Holub.

Josef Hrdlička, na rozdíl od Půlpána, není znám především pro svoji literární tvorbu, ale díky své církevní činnosti. Jak dokazuje František Všetička, je to škoda. Víte třeba, co je nejúžasnější báseň o církvi 20. století v Československu? Tradiční recenze tentokrát věnujeme mimo jiné knihám Pod kamenným mořem, Čevengur, Portrét vědce v systému postindustriální společnosti, velkolepý román o dnešní Ukrajině Muzeum opuštěných tajemství, Komedii s Báthoryčkou a dalším.

→ Fejetony

Pečujme s Voltairem o svou zahradu, to je pořád hodné doporučení. Ale neděláme to ve světě, kde se lidskost začíná týkat jen přátel a známých? A neskáčeme nad vatrami svrchovanosti, aniž bychom si uvědomovali, že máme holé zádky? A zvládne zastavit sílu bagrů slovo „malebná“? Svět pozorují naši fejetonisté Václav Jamek, Ondřej Vaculík, Alena Wagnerová, Ondřej Horváth, Jan Novotný a Tomáš Tichák.