Černé srdce

Zlo odsuzuje. Zlo vzdoruje. Zlo spojuje. Ale jen ti, kdo ho znají, mohou znovu objevit dobro.

Emilii je jednatřicet a její příchod do zapadlé alpské vesničky Sassaia vyvolá pozdvižení. Kromě tašek si s sebou nese tíživé tajemství, které chce v horách skrýt přede všemi, kdo ji kdy znali.

Avšak nejen Emilia v Sassaie něco skrývá. Učitel Bruno žije v ústraní spíš z rezignace než z vlastní volby. I on zná tíhu viny — ale z opačné strany. Emilia nese vinu pachatele, Bruno žal oběti. Oba spojuje samota, mlčení a vnitřní temnota. Možná proto si k sobě dokážou najít cestu a poskytnout si navzájem to, co sami sobě dlouho odpírali — pochopení a přijetí.

Silvia Avallone vykresluje své postavy s hlubokou něhou a soucitem. Ve svém románu nás zavede za zdi věznice pro mladistvé i do hloubi vnitřních krajin těch, jež osud zlomil dřív, než dostali šanci vyrůst. Černé srdce je román o vině a spravedlnosti, o soudu i možnosti vykoupení. A především o lidskosti, která zůstává i tam, kde jsme ji přestali hledat.

Obdivuhodná stylová vytříbenost, neobyčejná schopnost vykreslit složité a vrstevnaté lidské postavy, které se trvale vryjí do literární paměti, a odvážné uchopení tématu s univerzálním dosahem — totiž zločinu a trestu.
— porota ceny Viareggio Repaci

Silvia Avallone je kouzelnice. Ukáže vám les, dům, dívku, pak muže. A poprosí vás, abyste jí dali ruku a následovali ji. Pokud to uděláte, nenechá vás odejít až do konce. To je kouzlo psaní.
— Niccolň Ammaniti, spisovatel