Tři čtvrtě na šílenství

Tři čtvrtě na šílenství pulzuje atmosférou arcanepunku a na příběhu čtyř dhampírských sourozenců ilustruje, jak rozdílné mohou být lidské osudy. Díky vícehlasé kompozici se Jele Abasové podařilo v jedné knize propojit hned několik fantastických žánrů a ukázat, že hrdinou může být i samotný svět.
— Jiří Štěpán, redaktor

Šest párů očí ji vmžiku probodlo až příliš střízlivými pohledy.

„Co? Chcete vědět, jak vypadala jeho krev? Popíšu vám ji: Byla červená.“

Frozína tuto hru milovala. V zakouřené hospodě ohlušení hlasy opilců polknete tu malou smradlavou pilulku, pak čekáte s kamenným obličejem, tváříte se jakoby nic, konverzujete, zatímco vám cévami koluje šílenství, proudí až do srdce, zachvacuje mysl. Svůj lék máte v ruce: panáka plného krve, a kdo ho vypije, prosím z kola ven. A ideálně i ven z genofondu, neboť kdo se neumí kontrolovat v přítomnosti lidí, vůbec nedělá svému druhu dobrotu.

Mluvila a mluvila. Historka s bratrem fungovala vždycky. Nejdřív poslouchali, protože byli zděšení — a pak už slyšeli jenom krev, krev, krev.
— ukázka z knihy