Vlak do Samarkandu

Kazaň 1923: v Povolží vypukl zničující hladomor. Mladý voják Rudé armády Dějev, veterán občanské války se soucitnou povahou, má za úkol transportovat vlakem pět set dětí ze sirotčince do „blahobytného“, čtyři tisíce verst vzdáleného Samarkandu, aby je zachránil před jistou smrtí hladem. Avšak chybí vše potřebné: zásoby, oblečení, topivo pro parní lokomotivu a léky.

Na měsíc a půl trvající cestě zničenou zemí, kde stále zuří občanská válka, Dějeva doprovází a na jeho práci dohlíží lidová komisařka Bílá, tvrdá bolševička. Přes zcela protikladné povahy se na čas stává jeden pro druhého nepostradatelným. Všude číhají nesmiřitelní nepřátelé: uprchlíci, bandité, čekisté, kozáci. Dějev, kt-erý skrývá i své vlastní temné tajemství, se nebojí rizika ani nebezpečí a je odhodlaný zachránit dětské životy za každou cenu.

Nejprodávanější ruská autorka se vrací k další hrůzné kapitole sovětských dějin.

Guzel Jachina se narodila v roce 1977 v Kazani, hlavním městě Tatarstánu, do rodiny lékařky a inženýra. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku, kterou dokončila v roce 2015. Jako spisovatelka debutovala v literárních časopisech Něva a Okťabr dvěma krátkými povídkami Motyljok (Motýlek, 2014) a Vintovka (Puška, 2015). V roce 2015 vyšel její román Zulejka otevírá oči (česky PROSTOR 2017), který se stal světovým bestsellerem a předlohou televizního seriálu. Stejnou literární senzací se stal další román Děti Volhy (PROSTOR 2020), dosud přeložený do sedmnácti jazyků. Jachina za něj posbírala několik významných cen, mezi jinými ruskou státní cenu Velká kniha. Rovněž Vlak do Samarkandu, který vzbudil velká očekávání čtenářů i kritiky ještě před svým vydáním v Rusku, se setkal se zaslouženým mezinárodním ohlasem, překládá se do dvaceti jazyků a je nominován na cenu Velká kniha.