Stalpi

Když věříte na trolly, jste prostě jenom zvláštní, ale když víte, že existují, je to jako prokletí.

Na sámském území v severním Švédsku se objeví neobvykle velký vlk. Ochránci přírody pod tlakem veřejného mínění rozhodnou, že nebezpečné zvíře odchytí a převezou do Norska. Do cíle však už nedorazí.

Diana se po studiích medicíny vrátila do rodného města, šťastně se vdala a narodila se jí dcera. Když se dozví, že se její dávná kamarádka z dětství Susso ocitla v obtížné situaci, rozhodne se ji navštívit. Nemůže ovšem tušit, jak nedozírné následky pro ni bude toto setkání mít.

Sussina matka Gudrun zjistí, že z psychiatrické léčebny uprchl Lennart Brösth. Ani v nejmenším nepochybuje, že odsouzený zločinec nezapomněl, kdo před deseti lety stál za rozprášením jeho sekty. Je jen otázkou času, kdy se všichni opět ocitnou ve víru nepochopitelných a děsivých událostí.

––––

Napětí hraje v tomto románu první housle; ležím v posteli dlouho do noci a čtu, protože nedokážu přestat. A ano, v mém vnímání světa dojde k jakémusi chvilkovému posunu a najednou mám dojem, že zvířata opravdu mohou měnit podobu. Spjut není žádná druhá Kerstin Ekmanová, ani stylisticky, ani obsahově, ale když si představíte, že jí sedí na rameni malý Stephen King v podobě hraboše a velí, kudy se mají prsty po klávesnici rozběhnout, budete mít docela dobré ponětí o tom, co tento Spjutův žánrově těžko uchopitelný román vlastně je.
– Svenska Dagbladet