Hrobník

Žije život ohraničený hřbitovní zdí. Nikdy neopustil svůj rodný hřbitov, své království, které zdědil po svém otci a otci jeho otce.

Zoufalý hrobník hledající ztracený řád. Muž zodpovědný, trpělivý, obětavý a vážný. Smířený s osudem celoživotního služebníka s mozolem na palci.

Smířený? Nebo vnitřně rozervaný kvůli vlastním rozhodnutím? Proč pozval tu dívku do svého domu, do domu svého otce děda? Muselo mu být jasné, že jednou přijde ta chvíle.

Chvíle, kdy bude muset učinit rozhodnutí nejdůležitější...

JAN KAMENÍČEK
Je označován za předního českého spisovatele kafkovského typu. Psal životopisné povídky a rozhlasové hry, mj. Třináct krásných let (1978), Zrání (1979), Interview (1980), Variace na Paganiniho téma (1982), Kontrapunkty (1983), Z mého života (1984), Hodiny u Bachů (1985), Podzim v Novém světě (1986) aj. Pro televizi napsal spolu se svým dlouholetým spoluautorem Svatoslavem Gosmanem televizní hudební scénáře, mj. Obrazy z dějin české hudby nebo balet Alenka v říši divů. Začal publikovat časopisecky, první rukopisy vycházely samizdatově.

V oficiální knižní tvorbě debutoval Jan Kameníček roku 1988 knihou Rekviem za kantora Bacha. Ve svých prvních knihách Kameníček přirozeně pokračoval v rozvíjení námětů, které předtím připravoval pro rozhlas a televizi. Brzy se však začal stále více věnovat otázkám lidské existence nebo přímo existencialismu. Už v roce 1990 a pak opakovaně i později český literární historik František Kautman označil Jana Kameníčka za v jistém smyslu následovníka Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkovského typu.

Kameníčkova bilanční kniha Zdánlivé zbytečnosti (2013), která vznikla formou rozhovoru s redaktorem Jiřím Lojínem, je oproti jeho předešlé tvorbě věnována mladým tvůrcům a všem zájemcům o tvůrčí psaní. Autoři v ní „rozebírají techniky psaní a vlastní potřebu psaní, stavbu dialogu i monologu“.[1] Kameníček v ní zároveň vzpomíná na kulturní prostředí sedmdesátých a osmdesátých let socialistického Československa a některé jeho osobnosti.

Audioknihu Hrobník napsal Jan Kameníček a čte René Šmotek.