Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Snímky jako Tmavomodrý svět, Občanský průkaz, Saturnin, Černí baroni či Po strništi bos určitě znáte, vždyť patří k tomu nejlepšímu, co může česká kinematografie nabídnout. Do puntíku všechny vznikly podle ne-li ještě lepších knižních předloh, za nimiž stojí třeba Petra Šabach, Miloslav Švandrlík, ale i Michal Viewegh nebo Zdeněk Svěrák. Vybíráme 7 příběhů, které jsou silné, často velmi vtipné a jedinečně zachycují některé z období, která psala českou historii 20. století.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 80 %
Podívejte se na nejvtipnější scény z filmu Báječná léta pod psa:
Plejáda českých špičkových herců jako Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský nebo Květa Fialová se objevila ve filmovém zpracování asi nejlepšího románu Michala Viewegha Báječná léta pod psa. Jde o autobiografický román z dob komunismu, v němž hlavní roli hraje malý Kvido. Ten se s rodinou stěhuje z Prahy do města Sázava, aby se vyhnuli přituhující normalizaci.
Báječná léta pod psa jsou příběhem o ustupování mravním ideálům, které musí dělat Kvidův otec, aby si s rodinou zachovali aspoň nějaký standard. Je to také příběh vyvěšování vlajek na prvního máje i popis dospívání v komunismu. A ukazuje, že to před rokem 1989 hezká doba nebyla, pokud je ale představována s Vieweghovým humorem, lze se celkem často i pousmát.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 83 %
Podívejte se na trailer k filmu Občanský průkaz:
Aňa Geislerová, Marek Taclík, Martin Myšička, Jiří Macháček nebo Jana Šulcová se sešli pod režisérským dohledem Ondřeje Trojana. Ten podle scénáře Petra Jarchovského zpracoval asi nejznámější knihu Petra Šabacha Občanský průkaz.
Jde o další pohled na dospívání hned 4 mladých lidí za doby komunismu a začíná v jejich 15 letech, kdy oficiálně dostávají svůj první občanský průkaz. Jak to vypadalo v roce 1969 a jak tahle malá knížka, která se v některých situacích ukázala jako zcela nezbytný doplněk, mohla měnit životy? Připomeňte si to v lidském a humorném vyprávění, které tak jedinečně dokázal vykreslit Petr Šabach.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 84 %
Tohle jsou nejlepší scény z filmu Spalovač mrtvol:
Jeden z definitivně nejděsivějších hororových českých románů, kde si na filmovém plátně hlavní roli zahrál famózní Rudolf Hrušínský, to je Spalovač mrtvol. Děj se odehrává v Československu v době nástupu ideálů nacismu a hlavní postavou je tu zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl. Ten sám sebe popisuje jako člověka vybraných mravů, útlocitného a jemného, který si ke svému mravnímu kreditu rád a často přičítá, že je abstinent i nekuřák.
I když se jmenuje Karel, nechává si říkat Roman, svou manželku oslovuje Lakmé a pod jednou střechou s nimi bydlí také kočka Čarokrásná. Kopfrkingl je ale zároveň fascinován smrtí a svým posláním ulehčovat lidem od jejich těžkého údělu jejich zpopelněním v krematoriu, jemuž přezdívá Chrám smrti. Spalovač mrtvol ukazuje přerod k ideovému šílenství, kdy ho Fuks napsal jako paralelu k rasové nesnášenlivosti. Nejen proto by si Spalovače měl přečíst nebo poslechnout každý, nejen studenti středních škol.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 88 %
Obecná škola je jeden z nejvýraznějších snímků, které se zapsaly do české porevoluční kinematografie. Jak to ale s malým Edou a jeho rodinou bylo předtím, než se začínají odvíjet první minuty příběhu z Obecné školy? Na to odpovídá film i stejnojmenná kniha Po strništi bos.
Podívejte se na trailer ke snímku Po strništi bos:
Příběh nás zavádí do Protektorátu, kdy je Edovi osm let a rodina se musí přestěhovat z Prahy na venkov k příbuzným. Zde se školák potkává nejen s velmi přísným dědečkem i dalšími členy rodiny, s nimiž dřív trávil jen prázdniny, hlavně ale s partou místních kluků, v níž vládnou úplně jiná pravidla než mezi jeho kamarády z města.
Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Svěrákem o filmu i povídkovém příběhu Po strništi bos
Po strništi bos je částečně autobiografickým příběhem jednoho z nejoblíbenějších domácích autorů Zdeňka Svěráka. Jak ale sám říká, některé vzpomínky jsou skutečné, a jiné zase vymyšlené a kouzlo spočívá v tom, že si posluchač či divák nikdy nemůže být jistý, který je který.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 90 %
Podívejte se na nejlepší scény z filmu Černí baroni:
Naprostá klasika české poválečné literatury i jeden z nejoblíbenějších filmů, to jsou Černí baroni Miloslava Švandrlíka. Hlavní postavou je tu vojín Kefalín, který je v civilním životě asistentem režie, protože ale vojna nebere ohledy ani na umělce, do základní služby musí chca nechca nastoupit.
Proto vstupuje mezi Pétépáky, tedy Pomocné technické prapory, kde se setkává s majorem Haluškou, jemuž ale nikdo neřekne jinak než Terazky. A pak se začnou dít věci! Bude se třeba vytvářet prasečí ráj na Zelené Hoře či se bude pít celá cisterna vína, což nevyhnutelně vede k opití nejen velitele, ale i celé roty.
Miloslav Švanrdlík v Černých baronech vzpomíná na vlastní vojenskou službu, jíž absolvoval mezi lety 1953 a 1955 v západních a jižních Čechách.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 92 %
Podívejte se na trailer filmu Tmavomodrý svět:
Kryštof Hádek, Ondřej Vetchý, Tara Fitzgerald, Oldřich Kaiser nebo Linda Rybová, to je divácky nejúspěšnější snímek roku 2001 Tmavomodrý svět, který má na kontě i čtyři České lvy. Režie se ujal Jan Svěrák a scénář podle podle knižní předlohy Františka Fajtla napsal jeho otec, Zdeněk.
Tmavomodrý svět stejně jako román Sestřelen se odehrává v průběhu 2. světové války mezi členy britské letecké jednotky RAF. Do ní patří i František Fajtl, jenž je ale při jedné operaci sestřelen nad okupovaným francouzským územím. I když je obklíčen, podaří se mu uprchnout, za pomoci místních se ukrýt a následně v přestrojení vyrazit středem nepřáteli ovládaného území zpátky do Velké Británie.
Podívejte se na film o filmu Tmavomodrý svět:
František Fajtl žil mezi lety 1912 a 2006 a za své hrdinství získal čtyři československé válečné kříže, britský kříž Distinguished Flying Cross, rytířský řád francouzské čestné legie i celou řadu dalších ocenění. O audioknihu, jež byla vytvořena v Českém rozhlasu, se pak postaral Jiří Ornest.
Hodnocení na DatabázeKnih.cz: 92%
Legendární příběh s tetou Kateřinou, jejím synem Miloušem, slečnou Barborou, strýčkem Františkem, doktorem Vlachem, dědečkem, hlavně ale nezapomenutelným sluhou Saturninem. K tomu jak slepý k houslím přijde mladý, dobře vychovaný muž a Saturnin mu každý den doslova mění život. Až si místy říkáte, kdo je v téhle frašce sluha a kdo zase pánem.
Podívejte se na nejvtipnější scény z filmu Saturnin:
Spisovatel Zdeněk Jirotka napsal Saturnina v roce 1942 během II. světové války, od jejíchž hrůz chtěl dát sobě i čtenářům odpočinek. I proto asi tehdy nečekal, že příběhy inspirované anglickým suchým humorem a spisovateli jako Jerome Klapka Jerome nebo P. G. Woodhouse se u nás stanou zlatým dědictvím, k němuž se čtenáři vracejí dodnes.
Hlavní postavou filmu, který byl podle knihy natoče, se stal Oldřich Vízner, jenž také Saturnina převedl do zvukové podoby.
